Výstava Z dohledu/Světy na okraji

Vznik pandemie COVID-19 vedl ke globální eskalaci diskriminace a přímému porušování lidských práv různých marginalizovaných skupin, zejména barevných a nestátních osob. V evropském kontextu byla pandemie etnizována mediálními a politickými kampaněmi zobrazujícími Romy jako hrozbu pro veřejné zdraví. Krize zaznamenala také nárůst zneužívání pohotovostních pravomocí a politického oportunismu. Poskytla populistickým a pravicovým vládám, zejména střední a východní Evropě, prostor pro vyjádření nacionalistických, xenofobních a protimigrantských nálad a legitimizaci pro postup represivní politiky vůči Romům. Na místní úrovni zavedly městské úřady selektivní zadržovací opatření z etnických důvodů, která v mnoha oblastech způsobila humanitární krizi. Nebezpečnost lidí odříznutých od jakýchkoliv příležitostí k vytváření příjmů, přístupu ke zdravotní péči, zásobování potravinami a někdy dokonce ke zdrojům pitné vody byla ještě umocněna ultrapravicovým a policejním násilím. V ostatních případech byli Romové nuceně vystěhováni a byli nuceni migrovat při hledání přežití, což často vedlo k tomu, že byli bez domova. Tato populistická instrumentalizace společenských obav není nová, jak ukazují historické důkazy. Epidemie často vyvolala nenávist a vinu „ostatních“ a Romové a Židé jako zástupci neevropských národů, byli častým terčem. Rumunské obavy, že by Romové kontaminovali „rumunskou rasu“ tyfem, vedly ve 40. letech k protiromským opatřením. Co je však alarmující a co odlišuje anticiganismus od jiných forem rasismu v současné Evropě, je zapojení státu do výroby těchto diskriminačních norem, znalostí a politiky. Výstava (Out of sight / Z dohledu) si klade za cíl tematizovat tyto kataklyzmatické důsledky pro romskou populaci po celém světě a odhalit křehkost a nejistotu života na okraji.

Sead Kazanxhiu (narozený v roce 1987 ve Fier, od roku 2012 žije v Tiraně) je vizuální umělec z jihozápadní Albánie. Vystudoval malířství (2006–2010) na vysoké škole umělecké v Tiraně.

Kazanxhiu komentuje postavení Romů v souvislosti s nespravedlivým zacházením. Stojí v opozici vůči rasově předpojatým dynamikám, které bohužel i nadále formují současné evropské světové názory, denně, uvnitř i vně oficiálních politických arén. Jeho tvorba se snaží obnovit důstojnost komunitě, která byla tvrdě a nespravedlivě tlačena na okraj evropské demokracie.

Kazanxhiu je jedním z nejvíce zapojovaných mladších protagonistů na současné albánské kulturní scéně. Vystavoval v Tiraně, Budapešt, Bruselu, Praze, Brně, Gotenburgu, Berlíně, Drážďanech, Krakově, Bukurešti a v New Orleans.

https://seadkazanxhiu.wixsite.com/visualart

Natálie Kubíková je kurátorka, nezávislá vizuální umělkyně a spolukurátorka platformy „KUKU kolektiv“. Její hlavní praxe je spojena s podporou vznikajících místních LGBTQ+ umělců, feminismu a politiky post kolonialismu v oblasti bývalého Československa a jeho historických přilehlých oblastí. Pracuje se současnými sociálními přesahy, LGBTQ+ komunitou, psaním a organizováním komunity.

https://novamedia2.space/?p=63

Selma Selman (narozená v roce 1991) je umělkyně romského původu pocházející z Bosny a Hercegoviny. V roce 2014 získala titul bakaláře výtvarných umění na katedře malířství na univerzitě Banja Luka. V roce 2018 absolvovala na Syracuse University v oboru transmédií, vizuálního a divadelního umění. Cílem jejích děl je ochrana ženských těl a uzákonění cross-skalárního přístupu ke kolektivní emancipaci utlačovaných žen. Její hledání po současném politickém odporu vychází z její osobní zkušenosti s útlakem z různých směrů a měřítek. Selma je také zakladatelem organizace „Get The Heck To School“, jejímž cílem je posílit postavení romských dívek po celém světě, které čelily ostrakizaci ze společnosti. Selma Selman v současné době žije a pracuje v Bihacu, BIH a v New Yorku, USA.

https://www.selmanselma.com/

Na vernisáži zahraje Aneta Kováčová. Projekt Planet je sbírka autorských zhudebněných básní, vycházejících z intimních příběhů. Zpěvačka ve svých textech popisuje osobní zkušenosti ale i pohled na společenské nerovnosti. Celkovým zvukovým dojmem jsou jemné, hravé, vokální harmonie, melodické linky ovlivněné jazzem a neo soulovou hudbou, měkké beaty, sladce trpký zvuk kláves a syntetizátorových nástrojů.

Výstava je součástí programu 23. ročníku Světového romského festivalu Khamoro.

Festival KHAMORO se stal jedním z nejvýznamnějších kulturních romských projektů nejen v České republice, ale v celé Evropě. Festival pořádá SLOVO 21, z. s. a Studio Production Saga, s.r.o a jako jeho organizátoři se snažíme přispět nejen k profesionální prezentaci romské kultury a umění, ale také zachytit aktuální témata týkající se postavení Romů.

Kurátorka: Tamara Moyzes

Text: Nikola Ludlová

Spoluorganizátoři: Slovo 21, Kampus Hybernská